Je zbrocen krví majestát mých snů,
a květy přání mých jsou zašlapány v prach,
v šeru smutno nezrozených dnů,
na minulé když západu již padá nach.
Kam pohlednu dnes, všude ledu květ,
v očích násilně pláč ztajen přesmutných
a stříbrný zvon srdce vyzvánět
do dálek slyším marně modrých, bezcitných...