Skip to content
1875–1928

Propast pekla.

Adolf Brabec

Kde chmura spí a běsů celé moře a mračna bouří, morů, vraždy boje ve mrtvém městě vše tak příšerné je to nutné ticho, tma ta jež, kol zeje.

Kam noha vkročila, lpí jenom hříchy, jež sepřádají v sen se děsný, tichý. Tu propasť pekla šumným křídlem duje, vždy nové boří propasti a sluje.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Propast pekla. · Adolf Brabec · Poetry Cove