Ztracené štěstí v očích
usnulo na věky,
strojím se smuten náhle
na pochod daleký.
V krvavé dáli voní
ztracených snů mých květ,
odejdu za ním, možná, –
že nevrátím se zpět.
Možná, že půjdu marně,
cesty jsou zaváty,
s bohem, má drahá duše,
aspoň buď šťastna ty!