Skip to content
1875–1928

Osud.

Adolf Brabec

Tvůj osud je tvým druhem, jde k tobě – dítěti, snad zapudíš jej časem, on znovu přiletí.

Tvůj osud je to všecko, co trpíš, co máš rád, a marně někdy v smutku, klneš mu tisíckrát.

Tvůj osud je tvým stínem a druhem z mladých let. Jdi nazpět, odkuds přišel, on půjde s tebou zpět.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Osud. · Adolf Brabec · Poetry Cove