O čem má píseň nepěje,
ó toho je tak mnoho,
po čem můj cit se nechvěje,
ó, toho je tak mnoho.
Rád křídla měl bych veliká,
nad nivy vznes se výše,
nad moře, moře všeliká,
na zem zřel dolů tiše.
O čem má píseň zapěje,
ó toho je tak málo,
jak větřík vše mně zavěje, –
přec žití za to stálo.