Skip to content
1875–1928

NÁLADA.

Adolf Brabec

Po marném přání, marné touze se tiše večer ve kraj uklání a výkřik z modrých lesů dlouze se mísí v sladké zvuky klekání.

Sny ztracené v mé duši vanou, když se s nebes hvězdy zablýsknou, ku oknu odcházím si stranou, vím, že mi z očí slzy vytrysknou.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
NÁLADA. · Adolf Brabec · Poetry Cove