Když přišlé jaro rozpínáš,
si živůtek svůj vábný,
na kraj mne rodný, půvabný
zas znovu rozpomínáš.
Tam kvete as juž petrklíč
na naší veské pláni,
kde u zdi hrají děti míč,
níž pomněnka se sklání.
A cesta domů úží se,
zarůstá travou, mechem,
sedátko pod ořechem,
se zemí blíž již druží se.