V duši zima; venku mlha padá
a smutek v oči dříve veselé,
a příroda své skvosty ve hrob skládá
i západy jsou pláčem zardělé.
V duši zima, a přec nelze říci,
že třeba život dobře sehráti.
Jsou zničeny sny krásné, jásající
dřív, než se člověk od nich odvrátí..!