Tys pořád jako dítě snivé
s pohádkovýma očima,
jež naslouchá mé písni tklivé
a všecko z lásky objímá.
Ve oku tvém je kouzlo celé,
tvůj žár tak tiše zářívá,
a slovo tvoje milé, vřelé,
mou duši blaží, zahřívá.
Ve zorničkách se hvězdy chvějí,
na rtících plá ti rudý mák,
a proto hledím nejraději
ve tvůj tak svůdný, bludný zrak.
Jak uhel planou oči tvoje
a v lesku novém každý den,
je v tajemné jak hvězdné roje
tvůj celý zrak jak zapředen.
Tvé vlasy hebké, černé vlasy,
ve vločkách jemných splývají,
a pod nimi se černé řasy
a krásné oči skrývají...