Skip to content
1875–1928

KVĚT SAMOT.

Adolf Brabec

Když usne touha ve hlubinách a v duši zvoní klekání, květ samot voní po krajinách a k snům se tiše uklání.

V propastech je jeho říše, v smutných srdcích jeho sad, v troskách snů mých vykvet tiše, kde dříve strměl pyšný hrad...

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
KVĚT SAMOT. · Adolf Brabec · Poetry Cove