Skip to content
1875–1928

KLEKÁNÍ.

Adolf Brabec

Západ všecko zakrvácel, hory, lesy, krajinu, den se volným krokem ztrácel s květy růží na klínu.

Píseň ptáka umírala sladce ještě po lesích, kde se vzala, tu se vzala hvězda v modrých nebesích.

Stříbrem hvězd se nebe leskne, tiše, tiše vyzvání zvonem zlatým v duši teskné klekání, již klekání...

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
KLEKÁNÍ. · Adolf Brabec · Poetry Cove