Skip to content
1875–1928

Když volným tokem krev se ztrácí...

Adolf Brabec

Když volným tokem krev se ztrácí ze žil do kapky poslední, než srdce tvoje vykrvácí, se nazpět klidně rozhlédni.

Na kamenité cestě žití tvá bolest leží schoulena, jen krvavá ji zdobí kvítí a divné city bez jména.

Tož vezme-li tě osud štěstí, dej vše mu klidně do klína, jsi kapkou jen, jež padla v světy a v třpytném letu zhasíná.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.