Tvé nožky bílé lilije
ty celé tobě zulíbám
ty čarné vnadné linije,
při nichž hned sním a usínám.
U kolenou jsem otrok tvůj,
a lásky číš bych věčně pil,
zrak božskou touhou hýří můj
na čarném hradě lásky vil.
V té ve chvíli tvůj je ten vděk
nad lilje, růže bělostné,
nad kytku něžných fialek
u nohy malé přeskvostné.