Když májový se večer tměl,
já jsem ti, drahá, rozuměl
a bolest tvá, mým štěstím byla
a tou jsi se mně zalíbila.
Je lépe nežít’, věčně spat,
v duši zima, v srdci chlad,
přec bolest tvá, mým štěstím byla
a tou jsi se mně zalíbila!
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.