Skip to content
1875–1928

Hvězdě.

Adolf Brabec

Ve tvém chtěl jsem spát objetí, ty noci čarovná a svůdná, ve vesmíru tvém rozpjetí, když na nebi, plá hvězda bludná.

Když krajem táhne duchů chor, na srdce divná duma sedne, ve dáli šumná řeka bledne, na obzoru se modrá bor.

A tobě jedna hvězda jen na nebi na tvou dráhu svítí, lesk její plá-ti rozvětven, kdy posledně se pozatřpýtí?

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Hvězdě. · Adolf Brabec · Poetry Cove