Bez písní jsou dívčí ústa,
ta, jež v oko rubín vtkala,
na hrobě teď růže vzrůstá,
by ta pod ním lehčeji spala.
Bez pohádek moje hlava
ve divném smutku nese,
marně ach mně vesna smavá
do duše květ nový třese.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.