Skip to content
1867–1942

TOUHA.

Sigismund Bouška

Víš, co je touha? zelený had, kol mého srdce se svinul, lapá můj dech, krev všecku chce ssát, bych zhynul, bych zhynul.

Víš, co je touha? nesmírná poušť, noha má ochromla křečí, pralesy věčné, bez konce houšť a za nimi srdce se léčí.

Víš, co je touha? oceán sám, a loďka má ztratila vesla, kormidlo ztraceno, zlomil se trám a plachta má sklesla.

Víš, co je touha? nejdelší z cest! (ó hvězda je hvězdě blízká!) od jedné duše k druhé se snést a mezi nimi se stýská.

Víš, co je touha? strašlivý půst! ó jak se to zmírá hlady! Do věčna roste a stále chce růst a nasytit nelze ji tady. – –

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
TOUHA. · Sigismund Bouška · Poetry Cove