Jdu s Pánem Bohem, chvátá krok,
duch zmeškati se leká,
a přes kamení s vichrem v skok,
tam nemocný mě čeká.
A noha spěje dál jak stroj,
duch do předu mi těká;
dál! po čele mi stéká znoj
však nemocný mě čeká.
Co nevykonal, Kriste, bys,
co nedal za člověka,
vždyť v tváři jeho Boha rys,
a nemocný Tě čeká!
Jdu s Tebou, Kriste, nejdu sám,
a nechť se noha smeká,
Tys ve tmě hříchu spasný plam,
a nemocný Tě čeká.
Hle, tam již chudé chýše práh,
kde kdo tu, na zem kleká,
a šťasten v bolu mrákotách,
hle, nemocný nás čeká!