Tvůj slábne zrak, však v duši Tvojí svítá!
Jak poutník stanul jsi na prahu ráje,
kde nedočkavě Svatých sbor Tě vítá.
Tvá lyra, Otče, k jejich poctě hraje,
svět šeří se kol Tebe v teskné hloubi,
však plá Tvůj zrak, se v slzách rozplývaje –
Tvá duše s duší nebes se již snoubí,
Tvůj slábne zrak, však v duši Tvojí svítá!