Nuž v boj, bratrský národe!
Opásej rámě ostrou ocelí
a lvem se vrhni v zápas rekovný,
rozdrť a ve tvář mrzkému hoď vrahu
ten řetěz poroby již zvetšelý,
jen vstaň a sešle nebe vláhu,
jež rány staré opět zacelí.
I národ náš dost dlouho otročil
a úpěl v těžkém jařmu okovů;
však hle! již vztýčil se a přísahal
že slávy nové prapor opět vkolí
té velké dávné slávy na rovu.
On zasel velké činy v dějin roli –
z nich otců lesk mu vzejde poznovu.
Nuž bratře, setřesme již pouta svá,
ty patu vryj v Balkánu záseky,
a v Krkonošů tém my vzkočíme
a podáme si uvolněnou páži;
a k Pontu ty, až na Balt daleký,
my máchnem mečem v přední stráži – –
a při sám Perun, svobodni jsme na věky!