Že rád tě nemám? Ó, jen hlavu schyl
na moje srdce plné utrpení,
tep každý, který slyšíš, buchot žil
jen pro tebe se varem krve pění.
Kolikrát byl bych vše již odhodil,
co žitím zváno, žádným žitím není,
by obraz tvůj mi nelil nových sil,
jímž úhor dnů se v čerstvý pažit mění.
Že rád tě nemám? Ó, jen v náruč pil
mou třesoucí se v blahém opojení –
má láska něžné duše tvojí pyl
v květ rozdechne tisíci políbení!