Že zima vrátila se
a sníh se níží v pláň?
Ach, ano, vločky zase
ti budou líbat skráň.
Již tém jich z okna zříme
se snášet zemi v klín,
kraj bílý tiše dříme
jak skryt v tvůj mušelín.
A přec tak, drahá, jásá
mně v srdci jaro již,
svou vůni v duši střásá
a něžný žár, kde dlíš.
Ne, jistě mne jen mýlí
kraj zimní škraboškou.
To motýli jsou bílí,
sníh – tvoje ňadra jsou.