Mimosu, pozdrav dálných jar,
jdouc předplatit se na Bazar,
od ženy zkřehlé u patníku
vy v nádherném svém převlečníku
jste koupila za niklů pár.
Svůj zima vleče ještě cár
přes zablácený trottoár;
kdo tušil by v tom městském ryku
mimosu?
Jak placha! Květů zlatý čár
se třese, jakby čekal zmar,
soucitně tisknete je k rtíku.
Kéž stesklo se vám po básníku,
i jemu srdce zlíbat v žár –
mimosu!