Zjev zářný od kolébky dětství
jde s námi na Golgatu kmetství
smíření tichá slova šeptaje.
Dech oslíka a volka vane.
Zář s bílých rukou, tváří kane
a světlo s hvězdy vánoční.
Hle, baldachyny, kalich ze zlata,
mše slavnostní a temná dogmata.
Však jenom slovo Jeho prosté,
nezměrné lásky plné objetí
v nás věky roste,
života velkost, oběti.
Byl, nebyl Bohem.
Leč nikdo neřek’ pravdy sladší.
Člověka nikdo neměl radši.
A království Jeho neznámé
po bloudění, po záporu mnohém
znov, znovu hledáme.
Zjev zářivý věk s věkem
po této zemi z kraje do kraje
jde s člověkem, jde před člověkem
s úsměvem teskným všemu žehnaje.