Jako chudých dlaň je pole.
Koruny se chvějí holé,
ptáků potrhaná hnízda.
Vichr, rváč, za kopcem hvizdá.
Podzim, lovec zamračený,
za ořeším rudým v lese
ryšavými vlasy třese,
podzim a ty jeho feny.
Jako chudých stůl je pole.
Smrt s rezavou kosou v pěsti
tančí jim a kostmi chřestí.
Vichr, lupič, do taktu jí hvizdá.