Za toužebných vzlyků kosa
přede mnou jde vzdušná, bosá
jako narozený den.
Teskně zaševelím rtoma:
Postůj chvíli, ozářená,
postůj, vidino má.
Ať se blížím, okouzlen.
Jako vůně, pozdrav květů ranních,
přistoupí a políbí mne jemně.
Jako štěstí, bohů dar a země,
roztaje v mých horkých dlaních –
mroucí hudba – opojení žalné –
povzdech melodie dálné –
polopravda – polosen.