Je celá země jeden plam
i dálky smavých obzorů.
Jdu travinami tich a sám.
V tom malém, skromném srdci mám
nesmírnou něhu, pokoru
a velká slova vděčnosti
ke slunci, Bohu, věčnosti.
A modlil bych se, nevím oč,
a plakal, jásal, nevím proč,
objímal, líbal celou zem
a sebe rozdal všemu, všem.
Života dárce,
je země zářný drahokam
na černé hrudi prostorů.