Skip to content
1875–1947

UKOLÉBAVKA.

Adolf Bogner

Spi, můj drahý andělíčku, dřímej sladký sen; kolíbá tě tvoje máti, polibky ti spánek zlatí,

dřímej sladký sen! Hajej, dadej, drahé dítě, kvítku lásky mé! Otec tvůj se nezná k tobě,

ač jsi jeho vlastní robě, kvítku lásky mé! Blaze tobě, dokud žiješ v loktech matky své,

až mě žaly ve hrob sklátí, musíš učiti se znáti, co jsou boly zlé! Blaze tobě, dokud neznáš

lstivý, klamný svět, nevíš, že jsi srdce mého a milence nevěrného pohozený květ!

Dřímej, dřímej, kvítku lásky, dřímej v klíně mém, máti tvoje tobě pěje, hořké slzy při tom leje

nad svým sirotkem!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
UKOLÉBAVKA. · Adolf Bogner · Poetry Cove