Když k práci chvátám z rána,
noc ještě vlahá dýchá,
a na nebi tisíce
hvězd spřádá kouzlo ticha.
Mé oko zírá s úžasem
na operlenou báň,
a v mžiku slza horká
mi skane na mou skráň.
Pak šeptne toužná slova
můj rozechvělý ret:
„O kéž bych mohl jednou
k vám, hvězdy, zaletět!“