Ani mozol na mé dlani,
ani pot na čele, skráni,
ani žíly na mé páži,
když se při práci vyráží,
ani sluch můj, když se tratí,
ani zrak můj, jenž se krátí –
vše to nebolí mne tak,
jako když tvé, drahá ženo,
vidím srdce zkrváceno,
když tě slyším bolně lkáti,
nad chudobou naříkati,
když tvůj slzný vidím zrak.