Ach! já měl v lásce samé neštěstí!
Co žalu srdci mému bylo unésti!
Má první láska, vnadné Vesny dcera,
vstoupila v růžném věku do kláštera;
druhá, k níž duše má se láskou nesla,
předčasnou smrtí sklána ve hrob sklesla;
a míra hoře aby dovršena,
z té třetí stala se, ach! – moje žena!