Jak zář červánků večerních
déšť věstí zpráhlé zemi,
tak pohled na pouť života
mne těšil nadějemi.
Já přál si býti dělníkem
u vlasteneckém dílu
a cítil v sobě probouzet
se mládí jarou sílu.
Svůj život nes' jsem za oběť
bratřím a drahé vlasti,
a klesám cestou k oltáři,
na nějž chci žertvu klásti.