Tubalkain.

V rudou, žhoucí měď zabušil mohutným kladivem! Jarým tempem hrály rány v žhavém kovu, deště zlatých jisker, jako světlé roje mihotavých mušek, lepou kovářovu

růměnily tvář. A v dáli boly svoje teskně lkali dravci v žaluplném zvuku: opouštěli háje, chladné vodní zdroje, brlohy své skalní, ba i pěvci s buku

přilétali shlédnout podivné ty stroje. Jako zmámení se táhli v širém kruhu kolem zářné výhně a jen chvílí, časem, výkřik děsu zavzněl z kypícího luhu,

zhoubu tušící, tak tklivým, bolným hlasem! Zvolna jejich oužily se dráhy kružné: roje dravců stály blízko výhně malé, prohlíželi kopí ohnivé a pružné,

které kovář zrobil. S citem neskonalé slasti ustal kovář v práci hřmotné rázem, s kopím žhavým běžel ku chladnému vřídlu ostří zakalit. A mlat se svezl na zem.

Lepotvárná lvice skokem ku tavidlu mihla se a chopíc kladivo, je vzmachem mocným, bohatýrným vymrštila v davy šelem, jež se rozprchly hned v skoku plachém.

V písek vrytý mlat ten mladý buvol tmavý v divém spěchu rohem zakřiveným zvedl, s plesným rykem pádě, v pouště druhy vedl. Celý vesmír zavzněl zvukem ódy divé,

v štěkot hyen, pardů, v krakot orlů černých bručel slon kdes v tichém háji písně snivé; goril s větví v ruce, s tlupou družek věrných, ve jásavém tempu v borů sladkém stínu

tančil blah a šiky silných býků divě hnaly do zelených lučin šťavných klínů. Slunce s výše plálo bájně, lahodivě. Tubalkain se vrátil s plesnou zářnou tváří,

v ruce kopí, které v mladém tkvělo kmeni bukovém. A lvice dosud stála v záři planoucí té děsné výhně, z které pění sykavé se dralo posledních již, modrých

plamenů. I zvrátila se výheň s třeskem, mocný zážeh světla tryskl ještě bleskem, lvice skok – a hrůzyplný zápas bodrých reků nastal v poušti divoké. I válčil

starý prasvět zde a mocným zuřil vztekem proti člověku, jenž drzou rukou páčil sladký zákon, jímžto dosud v míru, s vděkem celý vesmír blah se spravoval. Však silnou

rukou srazil kovář kopím lvici rázem, neboť psáno jest, že lidstvo snahu pilnou darem dostalo a přineslo si na zem. V dálce zalkal bor – Tubalkain ovládl bojiště!