Skip to content
1836–1916

Jednání čtvrté. (Výstup II.)

Jindřich Böhm

Zazpívejme, zaplesejme, přišel radovánku čas; s radostí jej uvítejme, že oblažit spěje nás!

Do věnečku uplítejme, růže, myrtu, lípokvět zasnoubené ovíjejme, ať jim rájem plyne svět!

Na větvičce holubice sladko dvě se kochají;

při libánku v milostánku lekati se nedají.

Od krkavce, zlého dravce nehod bát se netřeba;

sítem pásky, věrné lásky zahnali jsme jestřeba!

Chutě do kola se mějme, skočná ať se zapěje, „chorovod“ si udělejme až to kolem zazněje.

Jasné hosty uvítejme, že nás poctil kníže sám, do paměti zavírejme, nakloněn že vládce nám!

Bůh pomozi vaší píli: žehnej pluhu – dejž i mír – milé Čechy bůh ať sílí, ať umlká boje vír!

Z rukou mojich svou na cestu světa poutí dálenou – Slavínu měj za nevěstu a za choti milenou!

Kde se duše s duší pojí vírou lásky svěcená – tam se žaly srdce hojí, tam se myrta zelená!

Kde se duše s duší pojí vírou lásky svěcená – tam se žaly srdce hojí, tam se myrta zelená!! –

Mé požehnání budiž vám, dej, bože, víry spás; co otec v ňadru zachovám svůj národ, dítky, vás –

a před oltářem v blaženost vem bůh vás, děti, na milost! Mi na shledání růžová vychází naděje:

kdy tvář se tvoje usměvá, se duch můj nechvěje. O díky, kníže za milost; tys nám založil blaženost!

Mně blaho šepce každý háj ze říše blažených, pojď, děvo! pojď – nám kyne ráj snů vřele kýžených.

O díky, kníže, za milost: tys nám založil blaženost! Jeden věčný bože sám! S pokorností poklekáme

v lásku tvoji spoleháme; pane, milostiv buď nám! Hospodine pomiluj ny, Jesu Kriste ulituj ny,

Kyrie eleison!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Jednání čtvrté. (Výstup II.) · Jindřich Böhm · Poetry Cove