LÍTOST

Mám v duši lítost spoutaného v loži, když vítězné volání zvonů třese se s nejvyšší věže (oltáře k Božímu Tělu postavil s liliemi a v stříbrných svícnech dal kvésti chorobnému prosvítání plamenů v požárech slunce),

kroky davů když dusí se v zelených kobercích kvítí a v zlomených rytmech se třesou z vonného rákosí s teplými výdechy vod, pozdravení zahrad když svítí z věnců družiček a díky života když plují plachtami vzdutými slavně po vlnění dýmů

v chorál Tajemství Nejvyššího. Mám v duši lítost zchudlého vládce nesmírných rozloh, když unaven žitím slyší praskání klasů na úbočích niv: chumáče stříbrných jehel, přesýpaných větrem,

třpytivá mračna bizarních hmyzů, usedlých na zvonivých stvolech, večery unavené vůněmi, odpočívající na vinicích; svou hranu on slyší z řinčení kos, pohřební písně z výkřiků síly; čí bude úroda zrní, kde v lesklých šupinách ztuhly paprsky dní

a v černavých hroznech krev země? Kdo nadýchal mrazem v má okna a zamlžil čisté zpívání barev? V bílých sálech nad mým pokojem zaplanou večerní lustry, zrcadla s úsměvem vrátí radostná zardění tváří,

studená skla se rozžhaví sněhem vlhnoucích ňader, vzduch zahoustne výkřiky smíchů a vůní. Rytmické údery tance! Mám v duši lítost vězně v den slavností májových,

lítost milence u dveří chrámu v den zasnoubení, lítost vypovězeného v hučení děl, jež vítá koráby s prapory rozhněvané dálky, lítost vysíleného hledáním snů za prvních zamodření úsvitů, lítost pohledů unavených marným čekáním před odjezdem,

lítost vadnoucích tváří, které se nezarděly políbením, lítost cizince, dojatého naivním obejmutím vánoční písně, lítost hudebního nástroje zavěšeného nad ložem mrtvého mistra, lítost květin, kterých nikdo neutrhl a neobětoval ve vázách na oltáře,

lítost světla, které dohořelo v lampě osamělé a jehož nikdo nepostavil do ložnice milujících. Hodiny mé minulosti odešly ode mne, a já jim nenatrhal kvítí, dni přicházely důvěrně, a já jich neozdobil růžemi a nenažal jsem jim zrajících paprsků,

nastala doba soumraků, vítr Neznámého se zdvíhá v alejích a ani jedna veselá píseň nezní mi z dálky.