Jak rozestřené plány bitevní před vámi leží staletí
a mrtvé hvězdy jako města vypálená v dávných pochodech!
Gigantské stíny, jdete národy a zrní svaté vzpoury metáte
do srdcí zdrcených a obrácených pluhem bolestí!
V blízkosti vaší vichřice zmítají dušemi, mdlé vegetace lámou se,
hřmí okna, obrácená k věčnosti, osvobozené proudy jásají!
Jak heroických rohů signály do skrání tepe krev!
Nádvoří paláců se plní zástupy! Zní písně s barikád!
V horečných nocích k objevitelům sestupujete v laboratoře,
jak vůdcové, již přehlížejí ohně strážné v táborech!
Na ledových ostrovech vyhnanství a v kasematech pevností
a v ironických tropech šílenství své mučedníky navštěvujete!
Královské dcery mezi ženami vás uviděly ve svých zahradách!
Před zraky mistrů vztýčily se věže nových kathedrál!
Tisíce světů víří kolem vás, magický orchestr,
hvězd notami je jeho hudba napsaná na nebi půlnočním!
Tak věky půjdete, vždy nespokojeni svou úrodou,
a klasy vítězství, jež požati má kdysi plémě tajemné,
vy, mrtví, svými prsty ještě drtit budete jak hospodář,
jenž zkouší zralost zrn a zamyšlený žeň svou odkládá.
Však vaše duše plují smrti tmou, jak množstvím obsazené lodě válečné,
z nichž tykadla svá ohnivá do dálek metá reflektor
a loďstva nepřátelská ukazuje na mlčícím obzoru
a cesty cíl a gigantické stavby přístavů.