Dnes vášeň lomcovala se mnou nocí celou
a stokrát v šílenství jsem sahal na dveře,
bych očistit šel vášeň zkrvácelou,
a krev má zpívala už v horké důvěře...
A vše zas ztichlo. Opilec jen zpíval
a vratce potácel se ulicí.
Pak žlutý měsíc v okna se mi díval,
jak pohled ženy k loži vábící...
A zas vzplál požár. Jiskry krví pluly
a v dálce o pomoc kdos vzkřikl snad...
Čís ruce paličské dvůr bílý zažehnuly...
A slyšet dusot černých kavalkád...
Sny puberty! O bílém těle ženy!
Ó, lásky nádhero, jíž ani nezná svět!
Tvé chvíle závratné tisíckrát zatraceny,
zas dravější se navracejí hned!
Pak tělo v lázni horké krvácí tu!
Ret ženy rtů se dosud nedotek!
Bělostná touha padne v jitřním svitu
do otužilých klínů nevěstek...