Chlapeček všední. Víc toho druhu
loudavých tuláků,
veselých žebráků
a dobrodruhů,
reků románů špatně končících,
na scéně holé
v života kole
gavottu tančících.
Bez dekorace cestička je. Pustá.
A v jejím tichu
k hořkému smíchu
stáhnou se ústa.
Cestička pustá je. A nikdo nejde tudy,
by bludné zastavil,
by vlídně promluvil,
dal úsměv chudý.
Někdo by plakal rád, dušinko drahá.
Jen kdyby slzy měl,
jen kdyby srdce měl,
jen srdce vraha.