Temně věští na pobřeží
chmurné hrany ze dna moře
zmar a hoře
svatyně, jež na dně leží.
Marně vlny
jekem tryskem přes ně běží,
jako odkaz neomylný
duní zvony svatých věží!
Obětiště rozmetány,
marně čekají už kněží –
ale hrany
božstvu věčnou slávu střeží!