Přej poledne ti jasné
teď osudů všech Pán
a za pohody krásné
zraj v čin tvůj každý plán,
buď radost na tvém čele
a objetí tvé vřelé
buď pro mne dokořán.
Já chvíle mívám v žití
tak hořké jako blín,
já úkryt musím míti,
neb v patách mých jde stín,
a ten bez útočiště
by spáry zaťal příště
až srdce do hlubin.