Já zřela noci perutě
se nad hladinou chvít,
proud těžký ležel nehnutě
jak v srdci mrtvý cit,
a přec, když měsíc vycházel,
ten těžký proud se chvěl a chvěl
jak v srdci mrtvý cit.
A žije dosud? Z hlubiny
tak uzavřených vod
by mohl na mžik jediný
se hlásit o život?
Ó denní přísvit zhasíná
a chvěje se jen hladina
těch uzavřených vod!