Znám čtyři děti, čekající
na radost večerní,
nevíme, velcí, co jim říci,
jsme dávno nevěrní
veliké touze po vůdčí hvězdě,
po velké pravdě s ní.
Oni jsou čtyři pastevci malí,
ovečky mají, fujary,
modravá mlha tiše se valí
na luhy, lesy, kotáry,
oni z ní slyší anděla zpívat
a nesou svoje podary.
Vemte mne sebou do tichých plání,
vy líbezní, vy vítězní,
je zrození i z mrtvých vstání,
když srdcem táhne tušení
veliké touhy po vůdčí hvězdě,
po velké pravdě s ní.