Uspi mého srdce stesk měkkým leskem
očí tmavých. Nevím, ne, co zítřek dá,
nechci ani věděti, chci jen usnout,
chci jen spát.
Píseň moje žaluje pořád stejně,
jenže pořád hořčeji, to mi ruší
drahý klid, a jedinou přec mám touhu,
chci jen spát.
Osud, lidé, celý svět, lhostejní mi
nanejvýše, cítím jen, jak z očí tvých
dřímota mne obestýlá, o tu prosím,
chci jen spát.