Na záhonech zhasla světla v tulipánech,
blankyt těžší modří temní dokola...
Jarní krásy křehké, srdce moje, zanech,
z horkých dálek život na tě zavolá!
Sálavější slunce z oblohy teď hledí,
naděj tvá i úzkost, slast i bolest tvá
marně ždá po jarních květech odpovědi –
není jarních květů, léto dozrává.
Široce se vlní po zlacených lánech,
nezáludně jasně vstříc ti plápolá...
Křehké jarní krásy, srdce moje, zanech,
z horkých dálek život na tě zavolá!