Zas píseň, kterou láska zpívá...?
Zpěv opojný a těžký snem...?
Je bílá noc tak konejšivá
a lehké kroky spějí sem.
Jde tiše drahá moje Vise
a stesk jí leží na čele,
na moji radost hledí cize
dvě oči smutkem zněžnělé.
Pruh měsíčního světla padá
na ni jak pohádková tkáň,
když na mé horké srdce vkládá
svou mrazivou a hebkou dlaň.