Třesk smrti zmámí krve horký dým,
mé srdce bije tepem neznámým.
Již nemám domova, již nemám milenky,
mám práci krvavou, když nemám myšlenky.
Však k srdce tepu přece nesahá
tvá slepá moc, má hluchá přísaha!
Již nejsem, čím jsem byl, než hrůza tmy
mne zalila. Již nejsem já. Jsem my.
A ve všech: my, vždy za tisíce jeden,
lstí nedotknut a sliby nepodveden.
Třesk smrti zmámí krve horký dým,
msta statisíců bouří srdcem mým.
Červánky světa hoří nad východem:
dnes srdcem pánem jsem a zítra rodem.