Ty, s kytkou petrklíčů,
cos žít chtěl, o čem snít?
Věčnosti kmitnutí v slovech,
jarní den v oknech vždy mít.
A ještě raněn, když háje
ztratily úsměv a den,
jsi sveřepou naději vábil
na noční výbojný plen.
Stesk, tíhu všech slov jsem poznal
a jeden kouzelný míč.
Za kořist i sen mám hvězdu
zlatou jak petrklíč.