Zahrada jak výheň svítí, brunátný má, horký tón,
září jako jiskry žhavé pampelišek milion;
ale jako Liliputy ovládá tu jejich říš
bílý, zlatý – pradivný tvor: velikánský Pampeliš.
Kde jen jaká bytost hybná, vyhledává stinný kout,
ach, taková pampeliška nemůže se z místa hnout!
Slunce žehne. Sbohem, sestry! Pampeliš své nohy zdvih,
jednou, dvakrát!... Stal se zázrak! Z květinky je živočich!