Jako nejčernější oblak
rozpálený dálným letem,
silou svojí přetížený
druha v kosmu nalezne –
napiaté mé roztoužení
řídí let můj širým světem,
plný síly hromaděné,
výbušné a vítězné.
Třeba stokrát minut tebou,
hledám tě a najdu zase,
v opojení nové vženu,
schvácen zpupnou vůlí svou,
nekořím se slunci nikdy,
jenom bouří pyšné kráse,
kterou z končin nejdálnějších
skryté moci k sobě zvou.