Rovina dušena pahorky dvěma,
řeky pruh ospalý, křoviska kol –
krajino bezcitná, krajino němá,
nikdy již básníka nerozhlahol!
Přeji ti Vesuv i se sestrou Etnou,
přeji ti smršti a potopy proud –
ať čtyři živlové současně smetou
s povrchu zemského prohnilý kout!